Čím bychom neměli rozhodně topit?
- Plasty - při jejich pálení vzniká nejvíce jedovatých látek. Např. při spalování PVC unikají do ovzduší dioxiny a sloučeniny chlóru.
- Spalováním polystyrenu vzniká mimo jiné jedovatý styren.
- Spalováním plastových fólií (PP, PE) a PET lahví se do ovzduší dostávají polyaromatické uhlovodíky. Plastové obaly a výrobky patří do kontejneru na plasty.
- Staré palety, dřevo z demolice, rozbitý nábytek, chemicky ošetřené dřevo, natřená prkna - při spalování se uvolňují dioxiny (až 500x více než při použití palivového dříví) a formaldehyd. Chemicky ošetřené dřevo, nábytek, dřevotříska apod. patří do sběrného dvora.
- Spalování nápojových kartonů (obalů od mléka, džusů apod.) produkuje chlororganické látky a těžké kovy. Tyto obaly patří do kontejneru na plasty.
- Celobarevné letáky a časopisy obsahují v tiskařských barvách často velké množství těžkých kovů, které se uvolňují při spalování. Papír patří do tříděného odpadu nebo do sběrného dvora. Kousek novin použitý při rozdělávání ohně neškodí, pálení stohů novin a časopisů však ano! Spalováním papíru navíc ničíme cennou surovinu. Papír patří do tříděného odpadu nebo do sběrného dvora.
- Pálením pneumatik vnikají polyaromatické uhlovodíky (PAU) a další jedovaté látky. Staré pneumatiky patří do sběrného dvora.
- Tráva, listí a zbytky potravin mohou být také zdrojem nebezpečných a dráždivých látek, pokud je pálíme na zahradě. Zbytky rostlin patří na kompost nebo do směsného odpadu. Uvažujete o kompostování? Informace najdete například na stránkách Ekodomova.
- Nebezpečné odpady (zbytky léků, barev, baterie a další): tyto odpady je nutné odevzdat do specializovaného sběru ve Vaší obci, prošlé léky můžete odevzdat bezplatně v lékárně k likvidaci.
( Zdroj: www.lokalni-topeniste.cz/index.php?menu=cvz )
I když se spálení odpadu může jevit jako bezstarostná a rychlá forma jeho likvidace, v žádném případě tomu tak není. Pálením odpadních materiálů vytváříme množství velmi jedovatých látek, které následně ohrožují naše zdraví a zdraví ostatních obyvatel.
V žádném domácím topeništi se nevytváří teploty dostatečně vysoké, aby se toxické látky bezpečně zlikvidovaly. Vždyť naříklad prudce jedovaté dioxiny, vznikající spalováním chlorovaných materiálů, jako je např. PVC, potřebují k likvidaci teploty nad 1200 °C (ale i pak dochází k tzv. syntéze de-novo).
Toxické látky nikde „nezmizí v ovzduší“ (obzvlášť za špatných rozptylových podmínek, kdy škodliviny doslova sedí nad zemí jako „deka“) ale ohrožují Vás, Vaši rodinu a sousedy.
Spalování odpadu v topeništích je tedy nejen zdraví škodlivé, ale také nezákonné.