Látky znečišťující ovzduší

Oxid siřičitý SO2

Oxid siřičitý reaguje s chlorofylem (fotosyntetickým barvivem rostlin) a narušuje tak fotosyntézu. V ovzduší oxiduje se vzdušným kyslíkem za přítomnosti vody na kyselinu sírovou, která je spolu s kyselinou siřičitou příčinou kyselých dešťů.

Vznik:
Hlavní podíl na jeho produkci má lidská činnost -  zejména spalování fosilních paliv, jak při průmyslových procesech, tak v domácích topeništích.

Povolený imisní limit: 200 µg/m3

Zdroj obrázku: https://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr10cz/png/oI17emSO2.png

Polétavý prach PM10, PM2,5

Je pojem pro mikročástice o velikosti několika mikrometrů (µm). Částice mají své specifické označení podle velikosti – například PM10 označuje polétavý prach o velikosti 10 mikrometrů.

Vznik:
Polétavý prach vzniká téměř výhradně jako produkt lidské činnosti – při spalovacích procesech, tavení rud, ale také z půdy zbavené vegetačního krytu. Čím menší průměr částice má, tím déle zůstává v ovzduší.

Povolený imisní limit: 50 µg.m-3

Oxidy dusíku

Oxid dusičitý je společně s oxidy síry součástí takzvaných kyselých dešťů. Oxid dusičitý (NO₂) současně s kyslíkem a těkavými organickými látkami přispívá k tvorbě přízemního ozonu a vzniku tzv. fotochemického smogu.

Vznik:
Primárním zdrojem oxidů dusíku jsou motorová vozidla. Další velkým zdrojem oxidů dusíku jsou emise spalin ze spalovacích procesů, především z velkých zdrojů.

Zdroj: https://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr10cz/png/oI15emNOx.png

Přízemní ozón

Narozdíl od známého užitečného ozonu ve stratosféře je přízemní ozon zdraví nebezpečný. Vyskytuje se těsně nad zemí.

Vznik:
Přízemní ozon vzniká složitou chemickou reakcí, za přítomnosti slunečního záření a  vysoké koncentrace výfukových plynů z automobilů.

Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)

Do této skupiny řadíme asi 100 organických uhlovodíkových sloučenin. V prostředí přetrvávají velice dlouho (jsou tedy perzistentní), neboť odolávají přirozeným rozkladným procesům.

Vnik:
Vznikají převážně při nedokonalém spalování organických látek (uhlí, olejů, nafty, benzinu a plastů) v nevhodných spalovacích zařízeních.

Oxid uhelnatý (CO)

Je jednou z nejběžnějších a nejrozšířenějších látek znečišťujících ovzduší. Přijímáme ho pouze vdechováním.

Vznik:
Vzniká nedokonalým spalováním uhlíkatých materiálů a jako produkt v některých průmyslových a biologických procesech.

Zdroj: https://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr10cz/png/oI18emCO.png

Dioxiny

Látky nebezpečné i ve stopovém množství.

Vznik:
Vznikají zejména při spalovacích procesech – ať už v průmyslu, v automobilech či při pálení ejrůznějších materiálů. Zvláště nebezpečné je spalování odpadu obsahujícího chlórované látky (např. PVC). V prostředí přetrvávají velmi dlouho.

Polychlorované bifenyly  PCB

Vznik:
Vznikají jako nezamýšlené vedlejší produkty v řadě průmyslových výrob (například v hutnictví, při spalování odpadů, v chemické výrobě různých sloučenin chlóru anebo ve spalovacích motorech automobilů při spalování olovnatého benzinu atd.).

Zdroj: https://arnika.org/latky-znecistujici-ovzdusi - zde také naleznete informace o tom, jak dané látky působí na lidské zdraví.