Zdroje znečišťování ovzduší
Zdrojem znečišťování ovzduší rozumíme zařízení, které vypouští znečišťující látky do volného ovzduší. Tyto zdroje jsou sledoványv rámci tzv. Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO), který spadá pod Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Pro vykazování emisí jsou stacionární zdroje rozděleny do jednotlivých kategorií:
a) REZZO 1 - zvláště velké a velké zdroje znečišťování
b) REZZO 2 - střední zdroje znečišťování
c) REZZO 3 - malé zdroje znečišťování
d) REZZO 4 - mobilní zdroje znečišťování
Tabulka: Zdroje znečišťování souborů REZZO
Zdroj: ČHMÚ, tabulka vlastní zpracování
Laicky řečeno, zdroji znečišťování ovzduší jsou tyto 3 faktory:
- Průmysl - především teplárny, tepelné elektrárny na pevná paliva.
- Doprava
- Lokální topeniště - vytápění domácností
Obrázek: Průměrný podíl významných sektorů na národních primárních emisích prachových částic PM1
Oblast Ostravy o okolí (50km) je nejvíce znečištěnou oblastí nejen v ČR, ale i v EU. Pravidelně zde dochází k překračování limitu pro polétavý prach (PM 10) a další znečišťující látky. Největším producentem znečištění je na Ostravsku společnost ArcelorMittal a jejich železárny,které produkují velké množství pevných částic PM10 a benzopyrenu. Další zdroj podílející se na znečištění je doprava,která znovu rozvíří usazený polétavý prach a emise z ní přispívají ke vzniku přízemního ozonu v letních měsících.
Lokální topeniště
I přes intenzívní plynofikaci, která v posledních letech probíhala v České republice, jsou statisíce domácností v ČR stále odkázány na vytápění lokálními spotřebiči na tuhá paliva, kdy mnoho z těchto topenišť jsou zastaralá. Tento stav také navyšuje fakt, že v posledních letech téměř každoročně stoupají ceny energií, ať už např. zemního plynu nebo elektřiny. Zdravotní rizika plynoucí ze znečištění ovzduší z těchto spalovacích zdrojů jsou vysoká.
Na rozdíl od velkých energetických celků je situace při spalování tuhých paliv v malých lokálních spotřebičích komplikována tím, že spaliny z lokálních spotřebičů, situovaných v husté občanské zástavbě se pomalu rozptylují v atmosféře.
Kouř z lokálních spotřebičů na tuhá paliva obsahuje nadměrné množství organických látek, vyznačujících se nepříjemným zápachem, přičemž celá řada těchto látek je známa svými karcinogenními, toxickými či mutagenními účinky. Při exploataci malých topenišť se negativně uplatňují i jejich specifické konstrukční prvky a bohužel i samotná nekázeň obyvatel, vyznačující se spalováním komunálního odpadu (např. substancí obsahujících halogeny, síru, gumu, umělé hmoty, atd.) a méně-hodnotných paliv. Účinky lokálních topenišť jsou patrné zejména v krizových smogových situacích, kdy omezení jejich provozu je velmi problematické.
Doprava
Znečištění ovzduší ze silniční dopravy se v České republice i v Evropě každým rokem zhoršuje a má významný vliv na lidské zdraví. Městské ovzduší ovlivněné výfukovými plyny má podobné účinky jako cigaretový kouř. Látky, které jsou součástí emisí z automobilů, mohou způsobit celou řadu závažných zdravotních problémů. Výfukové plyny motorových vozidel jsou směsí chemických látek, jejíchž složení závisí na druhu paliva, typu a stavu motoru a případném užití zařízení na snížení emisí. Podle studií Světové zdravotnické organizace způsobuje znečištění ovzduší každý rok předčasnou smrt asi 370.000 Evropanů a 9.000 obyvatel ČR.
Zdroj obrázku: https://www.infoportaly.cz/ostravsko/ostrava/6395-mesto-ostrava-chce-casteji-cistit-silnice
Průmysl
Znečišťování ovzduší průmyslem sahá na počátek 20. století, kdy se na území Československa soustřeďoval slévárenský a těžební průmysl. po 2. světové 
válce byl zaznamenán větší rozvoj průmyslu, především růst těžkého strojírenství a zvýšená výroba elektrické energie v tepelných elektrárnách, spalujících uhlí nízké kvality, způsobil zhoršující se podmínky pro kvalitu ovzduší. Česká republika byla a je jedním z největších znečišťovatelů atmosféry v Evropě. Znečištění vzduchu v České republice je také negativně ovlivněno její pozici uprostřed Evropy. Znečištěný vzduch putuje do země prakticky ze všech směrů, především ze severu a západu.
Řada výrobních odvětví se na znečišťování ovzduší podílí nejen přímo vypouštěním znečišťujících látek do ovzduší, ale také nepřímo vysokými nároky na spotřebu elektrické energie. Největším spotřebitelem elektrické energie v České republice je hutnictví (20%). Na druhém místě je chemický průmysl (18%), následovaný strojírenstvím (13%), výrobou paliv (11%), energie (10%), stavebních hmot (5%) a dalšími.
Zdroj textu o průmyslu: https://ireferaty.lidovky.cz/323/4374/Znecisteni-ovzdusi